Bylinkářství 6. a 7. ročník
Skripta pro výuku Bylinkářství 6. a 7. ročník
Kýchavice
Jedná se o zelenou rostlinu s robustními listy, která je široká, ale nízkého vzrůstu. Má silnou lodyhu, tedy stonek, a působí velmi odolně. Tuto bylinku najdeme hlavně ve vyšších nadmořských výškách, protože jde o skalní rostlinu. Má ráda teplo, ale občas roste i v blízkosti vodních toků.
Rod Kýchavice (Veratrum) zahrnuje více než 50 druhů. Mezi nejznámější patří Kýchavice bílá a Kýchavice černá, ta je však v našem podnebí velmi vzácná. U nás se vyskytuje maximálně pět druhů, přičemž většina z nich je jedovatá. Je důležité být při sběru opatrný, protože se používají například do lektvarů proti angíně, ale nesprávné dávkování může být nebezpečné.
Z rostliny se vyráběl sirup, který se používal již v dávných dobách. V Evropě se tradičně využíval k léčbě paralýzy, údajně po uštknutí hadem nebo jako součást kouzelnických rituálů. Kýchavice se také používala při léčbě duševních poruch, což bylo tehdy vzácné. Bohužel, kvůli své jedovatosti, která tehdy nebyla známa, mohla při vyšších dávkách způsobit smrt psychicky nemocných lidí.
Zajímavost z historie: Někteří kouzelničtí historikové se domnívají, že Alexander Veliký zemřel právě na předávkování kýchavicí. Existují také legendy, podle nichž ji čarodějnice používaly k vyvolávání démonů.
Paulovnie – čínský císařský strom
Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) pochází z Číny. Jak už její název napovídá, čínští císaři si ji nechávali vysazovat na císařských nádvořích. Věřili, že pokud na strom usedne bájný fénix, přinese vládnoucí rodině štěstí. Zda se jejich přání někdy vyplnilo, však zůstává dodnes neznámé.
Paulovnie je také symbolem ženství. V Číně se tradičně vysazovala při narození dívky, a když se měla vdávat, její výbava se vyráběla právě ze dřeva této paulovnie.
Tyto stromy se pěstují především pro nádherné shluky květů a velké, nezvyklé listy, které působí dekorativně. Paulovnie roste velmi rychle a její dřevo je mimořádně kvalitní, má nízký obsah vody, neabsorbuje vlhkost, je lehké, odolné vůči červotoči a měkké, což ocení zejména řezbáři. Dřevo téměř neobsahuje suky, a proto se využívá k výrobě:
- hudebních nástrojů
- nábytku
- lyží, lodí
- ultralehkých letadel
Paulovnie dorůstá výšky 10 až 15 metrů, kvete v květnu a červnu. Teprve po odkvětu nasazuje velké, sytě zelené listy o velikosti 30 až 50 cm. Květy mohou být téměř bílé, růžové nebo sytě modrofialové a mají příjemnou vůni.
Díky velké ploše listů je rostlina schopna extrémně rychlého růstu. Listy se využívají jako hodnotné krmivo pro zvířata, ale také ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu.
Léčivé účinky paulovnie
V Asii je paulovnie již po staletí známá svými léčivými vlastnostmi. Používají se především listy a med z květů.
- Listy pomáhají při léčbě žlučníku, jaterních a ledvinových onemocnění. Mají jemnou chuť připomínající vanilku a přidávají se i do kosmetických přípravků.
- Med z paulovnie je nejen chutný, ale také účinný při léčbě bronchitidy a dalších respiračních onemocnění. Podporuje metabolismus, trávení a stejně jako listy má příznivý vliv na játra a žlučník.
Řasavka bažinatá
Řasavka bažinatá je tajemná rostlina, která roste převážně v oblastech s vlhkou půdou a v bažinách. Je výjimečná svou barvou a tvarem, bývá tyrkysová nebo zelená, velmi nízká a často téměř neviditelná. Právě její nenápadnost z ní činí nebezpečného obyvatele mokřadů.
Řasavka má dlouhé, pružné výhonky, které se v bažinatém prostředí zavrtávají hluboko do půdy. Jsou neobyčejně silné a mají pevný stisk. Pokud člověk nešťastně spadne do bažiny, kde tato rostlina roste, většinou nemá šanci přežít. Řasavka se kolem něj omotá, vytvoří jakýsi „obal“ a jedinou možnou cestou ven bývá otvor na horní nebo dolní straně, přičemž dolní bývá často jedinou dostupnou.
Její obranný mechanismus připomíná ďáblovo osidlo, ale s jedním zásadním rozdílem: drtí svou oběť bez přestání, i když se jí člověk snaží uklidnit nebo neklade odpor.
Přestože je smrtící, pěstování řasavky je velmi snadné. Je nenáročná, stačí ji zalévat dvakrát až třikrát týdně. Plodí drobné nazelenalé bobule, které při stisknutí uvolňují nazelenalou šťávu se sladkokyselou chutí. Pokud je šťáva žlutá, plody ještě nejsou zralé.
Borůvka obecná
Borůvka je hustě rozvětvený, ale spíše nízký keřík, který se vyskytuje téměř po celé Evropě. Na horkém jihu se jí však příliš nedaří. Preferuje chladnější a vlhčí podmínky. Nejčastěji ji najdeme v nížinách, skrytou v lesním podrostu, kde tvoří rozsáhlé porosty.
Plody borůvky jsou drobné černomodré bobule, které dozrávají od června do září. Jsou oblíbené nejen pro svou chuť, ale i pro léčivé účinky. Pomáhají při střevních potížích, zlepšují zrak a posilují imunitu.
Mudlovská rostlina? Ale kdepak...
Borůvka je všeobecně považována za zcela nekouzelnou rostlinu, známou každému mudlovi. Skutečnost je však mnohem záhadnější. Z neznámých důvodů se občas stává, že některé plody z téhož keře jsou pro mudly naprosto neškodné, zatímco jiné mohou způsobit krátkodobé bezvědomí.
Dotyčný mudla, který si nasbírá právě ty „špatné“ borůvky a začne je hned zobat, náhle omdlí. Po chvíli se probere, zmatený, s pocitem, že zakopl a vysypal borůvky. Bez podezření pokračuje dál v cestě, aniž by tušil, co se právě stalo.
Teorie a spekulace
Kouzelničtí badatelé zatím nedokázali přesně vysvětlit, proč se některé plody chovají jinak. Existují domněnky, že borůvka reaguje na magickou energii v okolí, nebo že její účinky souvisejí s fázemi měsíce. Jiní tvrdí, že jde o obranný mechanismus rostliny, který se aktivuje pouze u nečarovných jedinců.
Hlavěnka dávivá
Hlavěnka dávivá (Cephaelis ipecacuanha) je málo známá rostlina, která kvete především ve světlých lesích Jižní Ameriky, zejména v Brazílii a Kolumbii. V některých oblastech se její listy přidávají do nápoje ayahuasca, protože zesilují jeho halucinogenní účinky. Ayahuasca je tradiční rituální nápoj amazonských šamanů, známý pro své hluboké duchovní a psychické působení.
V lékařství se hlavěnka dávivá využívá především pro zlepšení odkašlávání a při léčbě úplavice (dysenterie). Její kořeny, známé jako ipekakuanový kořen, obsahují silné alkaloidy jako emetin a cephalein, které mohou být ve vyšších dávkách smrtelně jedovaté.
Magické využití
Podle některých herbologů hrála hlavěnka dávivá významnou roli v kouzelnických rituálech, právě díky svým intenzivním účinkům na tělo i mysl. Ačkoliv se o jejím magickém využití dochovalo jen málo písemných záznamů, její spojení s ayahuascou a silnými alkaloidy naznačuje, že mohla být součástí rituálů spojených s vizemi, očistou nebo komunikací s duchy.
Kočičí dráp
Kočičí dráp (latinsky Uncaria tomentosa, známý také jako vilcacora) je trnitá liánovitá rostlina, která roste v amazonském deštném pralese, především v Peru. Její název pochází od ostrých výběžků, které připomínají kočičí drápy – právě těmito trny se liána přichytává k okolním stromům.
Rostlina dorůstá délky až 30 metrů, i když mladé výhonky mohou být jen dvacet centimetrů dlouhé. Nejčastěji se využívá kůra, ze které se připravuje čaj nebo tinktura.
Léčivé účinky
Kočičí dráp je ceněn pro své vysoké množství alkaloidů, které mají široké spektrum účinků:
- Protinádorové a antibakteriální vlastnosti
- Posílení imunitního systému
- Podpora nervové soustavy
- Zmírnění vedlejších účinků chemoterapie
Je považován za jeden z nejcennějších darů přírodní medicíny Jižní Ameriky. Domorodé kmeny ho používají již po staletí a moderní výzkumy potvrzují jeho pozitivní vliv na zdraví.
Thaumatagoria
Thaumatagoria je záhadná rostlina, jejíž existence dosud nebyla potvrzena. Kvůli tomu nelze s jistotou říci, jak přesně vypadá, kde roste ani jaké podmínky k životu potřebuje. Veškeré informace o této rostlině pocházejí pouze z pověstí a kouzelnických legend.
Podle některých pramenů se jedná o malou rostlinku se zelenými stonky, na nichž vyrůstají modré květy. Zajímavostí je, že údajně nemá žádné listy. Její schopnosti jsou popisovány jako zázračné, ba až nadpozemské a právě díky nim se Thaumatagoria používá při přípravě Elixíru veškerého potenciálu, jednoho z nejmocnějších známých lektvarů.
Mýtus nebo skutečnost?
I slavný lektvarista Zygmunt Budge ji považoval za pouhou legendu, dokud se s ní údajně nesetkal osobně. Thaumatagoria se poprvé objevila v Wonderbook: Book of Potions, kde je popsána jako extrémně vzácná magická rostlina, schopná ovlivnit samotnou podstatu magie.
Etymologicky její název vychází z řeckého thaûma (θαῦμα), což znamená „zázrak“ nebo „div“. S tím souvisí i pojem thaumaturgie, označující zázračné činy nebo magii vyššího řádu.
Sopophorova rostlina
Jedná se o vzácnou rostlinu, která zakořeňuje v mokřadech ideálně pohnojených výkaly měsíčníka. Tato rostlina má vřetenovitý stonek a velké listy s výrazně vyvinutým vaskulárním pletivem, které má červenkavý odstín.
U listů vyrůstají fazolové lusky, z nichž každý obsahuje jednu perlově bílou fazoli, která svým vzhledem může připomínat bobuli jmelí. Tyto boby mají silné magické účinky a používají se při přípravě elixírů.
Aloe kapská
Aloe kapská (Aloe ferox) je sukulentní rostlina pocházející z jižní Afriky. Často bývá zaměňována s Aloe vera, ale má své vlastní jedinečné vlastnosti. Je známá svými xenomorfními listy a kmenem, který se u mladých rostlin teprve formuje. Rostlina často tvoří odnože a může se dožít až 10 let.
Listy aloe kapské jsou masité, kopinaté, bez viditelného žilkování. Dorůstají délky 15 až 35 cm, výjimečně až 50 cm, a jejich okraje jsou opatřeny ostny. U starších rostlin se vytváří vyšší kmen, zatímco u mladších jedinců listy přisedají těsně k zemi. Jsou uspořádány růžicovitě, s délkou 40–50 cm a šířkou 6–7 cm.
Jakmile rostlina dosáhne určitého stáří, začíná tvořit květní stvoly vysoké 60–100 cm, které se mohou větvit. Květy jsou trojčetné, s převážně nažloutlými okvětními lístky posetými červenými skvrnami. Obsahují šest tyčinek a po odkvětu se mění v tobolky s plody.
Aloe kapská je velmi oblíbená v kosmetice. Její gel se používá jako hlavní ingredience v krémech, odvarech a pleťových přípravcích. Díky svým hydratačním, hojivým a čistícím účinkům se stala nepostradatelnou součástí léčivých a očistných lektvarů.
Zajímavostí je, že se nachází i v jednom velmi silném jedu, o kterém se učí až na vysoké škole lektvarnictví. Jeho složení zůstává tajemstvím. Rostlina je oblíbená zejména u žen, které ji používají pro zkrášlení pokožky a regeneraci pleti.
Volanka Obecná
Volanka je horská rostlina, která se řadí mezi nejvyšší druhy svého rodu. Dorůstá výšky statného stromu. Roste vysoko v horách, kde svým hlubokým houkáním rezonuje do dlouhých údolí. Její zvuk se od skal odráží zpět jako ozvěna, která dokáže zamrazit každého, kdo ji zaslechne. Ať už kouzelníka, nebo mudlu.
Pro živočichy je volanka nesmírně důležitá. Její houkání slouží jako varovný signál. Upozorňuje na blížící se bouřku, přítomnost lovců nebo jiné nebezpečí. Zvířata slyší její hlas mnohem citlivěji než lidé, a právě díky tomu se často dokážou včas ukrýt.
Pro člověka však může být příliš silný. Pokud se někdo nachází v bezprostřední blízkosti stromu, může být vystaven tak intenzivnímu zvuku, že hrozí ztráta sluchu nebo dokonce smrt.
Dřevo volanky je velmi vzácné a ceněné, ale jeho získání je extrémně obtížné. Kouzla nepomáhají, strom se brání magii i fyzickému zásahu. Ministerstvo kouzel proto používá ochranná kouzla na ohluchnutí, aby se sběrači mohli přiblížit. Tato kouzla jsou však nebezpečná a někdy se sluch nevrátí ani po ukončení kouzla.
Záhadou zůstává, jak se starověkým Římanům podařilo získat tolik zásob tohoto dřeva, když strom hučel stejně jako dnes. Možná znali techniky, které se dnes ztratily.
Dřevo volanky se používalo ve starověkých lektvarech, a dodnes se jeho šťáva přidává do velmi složitých magických směsí. Říká se, že právě tato šťáva má vazbu na nekromancii, obor magie, který se zabývá vyvoláváním duchů zemřelých. Její přítomnost v lektvaru údajně zesiluje spojení mezi světem živých a mrtvých.
Aksovník vonný
Aksovník vonný je neobvyklá pokojová rostlina, která si získala oblibu nejen svým vzhledem, ale především svou charakteristickou vůní. Ta nápadně připomíná vůni pečeného masa a je produkována růžovým barvivem v listech.
Rostlina dorůstá výšky 70–90 centimetrů a zůstává celoročně zelená, pokud není vystavena dlouhodobému nedostatku vody, světla nebo tepla. V takovém případě začíná slábnout a postupně vadne.
Aksovník je známý tím, že si sem tam pobrukuje, a v případě nepohodlí dokonce zakřičí. Tento zvuk je varováním, že rostlina trpí nedostatkem vody, světla nebo tepla. Její „hlas“ není smrtelný, ale v ojedinělých případech může způsobit jednodenní ohluchnutí. U starších osob nad 65 let může dojít i k trvalé ztrátě sluchu, pokud se nacházejí příliš blízko při výkřiku.
Aksovník se pěstuje výhradně jako dekorativní rostlina. Je nenáročný – stačí ho každodenně zalévat malým množstvím vody, podobně jako kaktusy. Má rád teplo, takže v zimních měsících je vhodné umístit ho blíže ke zdroji tepla, například k ohni nebo topení.
Zajímavostí je, že i přes nízký obsah vody v těle je aksovník ohnivzdorný, což z něj činí ideální rostlinu do domácností kouzelníků, kteří často pracují s plameny nebo výbušnými lektvary.
Palma evropská neviditelná
Neviditelná evropská palma roste na pobřeží Středozemního moře. Na první pohled se jedná o obyčejnou palmu, tedy druh stromu, který dorůstá až do výšky 30 metrů. Její kmen může být mírně ohnutý, což jí dodává charakteristický vzhled. Listy vyrůstají na samotném vrcholu a rozprostírají se do všech stran, přičemž mohou dosahovat délky až 10 metrů.
Plodem této palmy je kokos, jehož šťáva se používá jako přísada do některých lektvarů.. Ačkoliv se jedná o běžně vypadající strom, palma má unikátní schopnost lámat světlo, díky čemuž je pro běžný lidský pohled zcela neviditelná. Není výjimkou, že do ní mudlové omylem narazí, aniž by ji vůbec zaregistrovali.
Tajemství neviditelnosti
Pokud je kůra palmy poškozena, například naštipnutím nebo odřením, dané místo se stává viditelným. To naznačuje, že speciální buňky, které zajišťují neviditelnost, se nacházejí pouze v kůře, listech a povrchových šupinách plodů. Vnitřní části stromu tuto schopnost nemají.
Tato rostlina je vzácná, ale nesmírně cenná pro výrobu pokročilých lektvarů. Její výskyt je přísně střežen kouzelnickými úřady, aby nedošlo k jejímu zneužití nebo nechtěnému odhalení mudlovskému světu.