Bylinkářství 2. a 3. ročník
Bylinkářství 2. a 3. ročník
Mandragora (Pekřín)
Jedná se o zahradní vytrvalou rostlinu, která se pěstuje převážně v květináčích a dožívá se klidně i padesát let. Je to jedovatá stredomorská rastlina z čelade lilkovitých ale i přesto je její kořen po dozrání využíván do lektvarů, který pomáhá při odkletí mnoha druhů. Není ale vzácná jenom proto. Řadí se mezi rostliny “vřískací”, neboť po jejím vytáhnutí z hlíny řve dokonce tak hlasitě, že to nejenže namístě probodá ušní bubínky, dokáže dokonce nechráněného člověka před tímto vřeskem zabít. Na ochranu a práci s Mandragorou se používají speciální, začarované sluchátka, no i přes ně tenhle vřes řádně slyšet. Vzhled rostliny nad povrchem se skládá pouze z obyčejných, oválných, ale velkých listů.
Plodem této rostliny jsou oranžové bobule, které mají výrazné aroma, uvnitř schovávají malá semínka. Třetí, nejdůležitější částí této rostliny je kořen, který dosahuje hloubky až jeden metr. Je pro tuto rostlinu charakteristickým znakem, protože je silný, s dužinou a vidlicově rozvětvený. Tyto kořeny působí hlavně jako halucinogeny, sedativa a hypnotika. V dnešní době se někdy používají lektvary, ve kterých jsou jednou z hlavních přísad Mandragoří listy. Například na cukrovku a snížení vysokého tlaku. Centrem jejího výskytu je Řecko a Itálie, ale najdeme ji také na blízkém východě, v oblastech s kamenitými půdami.
Durmanovec (Andělská trumpeta)
Durmanovec je rod rostlin z čeledi lilikovitých. Tomuto rodu se také říká bruhmansie, durman nebo Andělská trupmeta. Původně se vyskytovala v tropech Jižní Ameriky, ale byla zavlečena do jižní Asie, Afriky, Severní Ameriky a Oceánie.
Je to nebezpečná rostlina, protože všechny její části jsou nesmírně jedovaté a smrtelné pro lidi či zvířata. Jedná se taky o dřevinu, který dorůstá do výšky 3 až 11 metrů. Listy jsou střídavě uspořádány podél stonků, jsou zpravidla velké (až 18 cm) a dlouhé (až 30 cm), ze spodku mají jemné chloupky a okraje jsou zoubkované. Květy této rastliny vyrůstají ze stonků a jsou velké, visící, ve tvaru trubky, dlouhé v rozmezí 14 až 50 cm a 10 až 35 centimetrů křížem k otvoru. Mají bílé, žluté, růžové, oranžové, zelené nebo červené zbarvení. Většina z nich mají výraznou a příjemnou vůni, která je nejvýraznější večer. Květy mohou být jednoduché, dvojité nebo více.
Durman se pěstuje jako okrasná rostlina a její využití je v přípravě lektvarů a travičství. Pokud jsou jedovaté látky neutralizovány, dá se použít i z medicínského hlediska na výrobu mastí, obkladu, tinktury při léčbě bolesti a varlat, artritidy, revmatismu, bolesti hlavy, infekci a jako protizánětlivé látky. Léčiva se nanášejí na pokožku ve výjimečných přípravků lze použít vnitřně k léčbě žaludečních a svalových onemocnění. Též na vyvolání zvracení, na vyloučení červů a parazitů či pro obyčejné uspokojení.
V případě nedbalého požití nastává otrava, která vede k paralýze hladkých svalů, zmatenosti, tachykardie, suchu v ústech, zácpě, třesu, migréně, špatné koordinaci, bludům, zrakovým a sluchovým halucinacím, mydriáze, rychlému nástupu cykloplegie a smrti.
Durmanovec se snadno pěstuje na vlhké, úrovní a dobře propustné půdě, na slunci až v polostínu v bezmrazných podnebí. Začíná kvést v pozdního jara v teplém podnebí. Používá se například i k přípravě tonika na detekci magických stop.
Pelyněk pravý
Pelyněk pravý roste volně na lukách a má velmi typickou hořkou, pro mnohé až nechutnou chuť. Je známou a respektovanou bylinou už několik tisíc let, zmínky o něm najdeme dokonce i v bibli.
V lékařství a domácnosti nacházel celou řadu uplatnění. Používal se například na vyhánění střevních parazitů, tak si v angličtině vysloužil jméno "wormwood" worm - červ, wood - dřevo, byl též důležitým lékem například v době morových epidemií a úplavice, a to kvůli svým antiseptickým účinkům. Neméně důležitou roli hrál také jako lék na trávicí potíže.
Pro nás nejvýznamnějším přínosem je velice efektivní působení pelyňku na trávení. Látky obsažené v této bylině mají téměř okamžitý povzbuzující účinek v případě nedostačující činnosti žaludku, žlučníku a jater, výrazně stimulují produkci žaludečních šťáv a žluči.
Pelyňkový čaj odstraňuje pocit plnosti, nadýmání, pálení žáhy, pomůže i při otravách jídlem, pocitech žaludeční nevolnosti a podobně, a to většinou do několika minut po požití. Máte-li problémy s trávením tučných a těžkých jídel, pelyněk je pro vás tím pravým přítelem, dokáže nahradit i mnohé syntetické preparáty, určené na stimulaci trávení a podporu činnosti žlučníku. Málokterá bylina má v této oblasti tak efektivní a rychlé působení.
Používaná část: kvetoucí nať
Sběr, sušení, uskladnění: Sbírá se kvetoucí, vrchní zdřevnatělá nať v délce 25 až 35 cm v červnu až srpnu za suchého dne v poledne. Váže se do svazků a suší ve stínu. Svazek je ale možné dosušit na slunci. Umělá teplota při sušení by neměla přesáhnout 40 °C. Uskladňujeme ve vzduchotěsných nádobách na tmavém místě.
Někdy se sbírají jen květní úbory nebo zelené listy z mladých lodyh. Květní i listová droga má tytéž vlastnosti jako nať.
Čaj na podporu žlučníku a zažívání
hlavní bylinka: pelyněk pravý – doporučuje se právě na podporu zažívání i při problémech se žlučníkem
pomocná bylinka: heřmánek pravý – uvolňuje, tlumí křeče, působí protizánětlivě a proti průjmům
bylinka pro chuť: máta peprná – podporuje zažívání a zlepšuje produkci žaludečních šťáv
bylinka, která poslouží jako plnivo a vylepší vzhled: měsíček lékařský – je to současně i přírodní antibiotikum, působí hojivě na všechny sliznice.
Směs bylinek zamícháme, zalijeme vroucí vodou a necháme 15 minut louhovat.
Pelyněk černobýl
Říká se mu také jen Černobýl. Jelikož jsou s Pelyňkem pravým velmi příbuzné rostliny, tak mají v mnoha ohledech stejné vlastnosti. Pelyněk černobýl je ale výrazně hojnější, no na druhou stranu je slabší. U Černobýlu je slabší i léčivá látka, ale i jedovaté účinky. Proto je černobýl lepší na dlouhodobější užívání a pelyněk pravý pro akutní případy.
Má velké uplatnění ale i pro čaroděje. Používá se na přípravu lektvaru jménem “Doušek živé smrti”, ale není to jediné jeho použití. Již od starověku se výluhu z pelyňku používá jako podporující látky k věštění, což ovšem používají jen profesionální věštci.
Také je dobré používat pelyňkový výluh na čištění magických předmětů, je to jedna z nejlepších věcí na čištění hůlek, naopak není vhodný na čištění křišťálové koule, neboť není bezbarvý a akorát by průhledný křišťál zamazal.
Parazity rostlin
Parazitismus je vztah, ve kterém jeden organismus, tzv. parazit, odebírá živiny pro svou existenci jedincovi druhému, tzv. "hostiteli", případně v něm žije a tým ho oslabuje. Do těla hostitele často parazit vylučuje jedovaté látky zvané toxiny. Příkladem parazitů jsou viry, bakterie, houby, parazitické rostliny (haustóriá), živočichy.
Podle prostorových vztahů dělíme prarazity na:
- ektoparazity – rostliny tohoto typu žijí na povrchu těla hostitele. Živiny, které potřebují, vysávají haustóriami. Haustóriá jsou přeměněny kořeny přizpůsobeny parazitismu. Parazitická rostlina haustóriami proniká zpravidla ke kořenové soustavě hostitele. Také se může napájet na jeho cévní svazky v stonku hostitele.
- endoparazité – žijí v organismu, tj. uvnitř v tkáních, buňkách, trávicím traktu, orgánech hostitele
Nejznámějším parazitem z muklovských rostlin je Jmelí bílé!!!
Sacharissa Tugwood
Sacharissa Tugwood (1874–1966) byla slavná lektvarologička a první čarodějka, která používala lektvary krásy, sama jejich vyvinula dost.
Její společnost, Společnost Tugwood, také objevila vlastnosti léčivého přípravku hnisu buberózy, který je přírodní látkou extrahována ze stejnojmenné rostliny. Z toho se dá odvodit, že měla rozsáhlé znalosti o magických rostlinách a jejich využití, a její úspěch v této oblasti byl plně zasloužený.
Miranda Goshawk
Miranda Goshawk (nar. 1921) byla čarodějnice a slavná autorka, která se specializovala na psaní kouzel. Napsala například sbírku Standardní kniha kouzel, to byly učebnice používané v Bradavicích a obsahovaly celou osnovu kouzelných formulí. Napsala také bylinkovou encyklopedii a třetí díl knihy "Která sova?" série.
Goshawk měla velmi dobré znalosti o bylinkářství a studiu magických a pozemských rostlin a hub, na toto téma napsala rozsáhlou encyklopedii s názvem Goshawk průvodce po bylinkářství. Miranda v španělštině znamená "obdivuhodná" nebo "krásná", Goshawk zase velký, mocný druh jestřába se zaoblenými křídly, dlouhým ocasem a hnědým nebo šedým peřím.
Herbivicus
Kouzlo Herbivicus, také známé jako zahrádkářské kouzlo, je kouzlo, které magicky urychlí růst rostlin. Pokud je toto kouzlo použito na dospělé rostliny, způsobí pouze jejich vykvetení, no v případě, kdy je aplikováno na semínka, způsobí okamžitý růst bez ohledu na podmínky, které by si rostlina vyžadovala. Pokud je kouzlo úspěšné, tak z konce hůlky vystřelí paprsek jasného, zeleného světla, který obalí rostlinu a následně začne rychle růst. Při úspěšném seslání musíme hůlkou kroužit ve směru hodinových ručiček. Čím více kroužíme, tím rostlina déle roste. Nežádoucím účinkem je, že pokud přeženeme růst rostliny, tak nakonec zvadne a zemře.
Yzop
Tato rostlinka sice neroste u nás ve volně přírodě, nebo jen minimálně, je ale u nás pěstována. Připomíná kopřivu či hluchavku, avšak její použití je mnohem větší a je silnější. Je známa především z klášterních zahrad a také včelařům.
Jeho největší využití je při léčení dýchacích cest a s tím spjatých problémů. Yzop se užívá zejména při léčbě průdušek, nejčastěji je používán při léčbě zahlenění a kašle, ale je natolik silný, že pomáhá i mírnit astma a dostatečně působí i antibioticky na léčbu zánětů průdušek a průdušnice. Je to i výborné kloktadlo při bolestech v krku, kdy hojí i utišuje hrdlo, desinfekčně až antibioticky a podobně působí i na močové ústrojí, kdy hlavně léčí záněty a nastydlý močový měchýř. Mimo jiné proto ho hojně užívaly jeptišky.
Příznivě působí i v oblasti trávicího traktu, účinný je při zánětech, dyspeptických potížích spojených s nadýmáním či chronickém střevním kataru. Působí jako mírné tonikum, stimuluje organismus, čehož lze výhodně využít zejména při léčbě starších osob. Také je často Yzop označován jako antiagatikum, čili lék proti stárnutí. Není asi náhodou, že nejvíce let se v Evropě dožívají lidé ze středomoří, kde je Yzop pevnou součástí jídelníčku, jako koření. V kuchyni se ale také přidává do masitých pokrmů, paštik, nádivek, ke grilovaným masům, ke skopovému a k rybám. Je nepostradatelný v bylinných likérech.
Zevní použití již není tak široké ani známé. Jde především o obklady namočené v yzopovém výluhu, které se dávají na podlitiny a pohmožděniny.
Yzop je krásná medonosná bylina užitečná i na zahrádce neboť odpuzuje běláska, proto ji vysazují lidé v blízkosti záhonů se zelím nebo kapustou. Odpradávna je yzop také velmi ceněnou medonosnou rostlinou. V potravinářském průmyslu slouží při výrobě různých směsí koření, žaludečních likérů. Popřípadě ho lze využít v parfumerii do kosmetických přípravků
Ovšem tato bylinka má své problémy a není jich úplně nejméně.
Problémy:
Je obtížné určit čas sběru. Nesmí ho používat těhotné a kojící ženy. Není úplně snadné ho sehnat často. Je citlivý na teplo, když ještě roste.
Zubatá pelargonie
Magická rostlina, jejíž květ má na krajích okvětních listů ostré tesáky. Je vnímavá, požírá hmyz a malé hlodavce. Pokud o ni dostatečně nestaráme, může zaútočit i na člověka. Tesáky této rostliny se používají při přípravě lektvarů, a to při elixíru síly a kostirostu. Květy mají modrou nebo červenou barvu, přičemž zbytek rostliny je zelený. Má podobné schopnosti jako úponice jedovatá, to znamená, že svou 'hlavou' může volně pohybovat a chňapnout po své kořisti.
Čínské zubaté zelí
Je to druh magické zeleniny, která pochází z Číny, svým vzhledem a složením je podobná klasické pekingské zelí. To znamená, že se dá použít pro přípravu pokrmů (pokud je čaroděj ochoten schytat pár hryzanců) nebo na přípravu lektvarů. Listy jsou bezřapíkaté se širokými bělavá zebry, čepel neojíněná, světle zelená. Listy samotné vytvářející růžice se středovou hlávkou, na úrovni hlávky se také nachází otvor podobným ústům, kde listy nabírají tvar zubů. Rovněž jsou dost pevné na to, aby byly schopny rozdrtit mrkev.
I když se tak na první vzhled může zdát, není to masožravá rostlina. Na svůj růst potřebuje vodu a živiny, které získává z půdy. Je vnímavá a její 'dravost' je spíše forma sebeobrany proti býložravcům, kteří by ji chtěli sníst.
Rulík zlomocný
Rulík zlomocný, jinak zvaný Atropa bella-donna, je statná až 180 centimetrů vysoká rostlina. Je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu. Říká se jí také například Beladona, bláznivá třešně, němnice, šalamounek, vlčí jahoda nebo oči krásné paní.
Vyskytuje se v celé Evropě, řidčeji i v některých částech Afriky. Má ráda okraje lesů, paseky a vlhké půdy. Jejím plodem je výrazná kulovitá bobule černé barvy, která má 14 až 18 milimetrů v průměru. V bobuli není žádná pecka, ale v její modrofialové šťávě se nachází množství semen. Na začátku chutná velmi sladce, ale později dostává odpornou kyselou příchuť.
Kvete od června do září. Celá rostlina je prudce jedovatá vzhledem k vysokému obsahu alkaloidů. Tyto alkaloidy působí na nervový systém tím, že utlumují srdeční činnost a způsobují zastavení dechu. Tato rostlina a její bobule však obsahují podivuhodnou látku, která se stala jedním z nejdůležitějších léků při horečce a bolesti hlavy. Dívky ve starověku a středověku vtíraly šťávu z rulíku do očí, aby je měly krásně veliké. Odtud také pochází druhové jméno rostliny (bella donna = krásná paní).
Elladora Ketteridge
Elladora Ketteridge (1656–1729) byla první čarodějnicí, která objevila magické vlastnosti žaberníku, a to náhodou. Po snědení rostliny se téměř udusila, zachránila se jen strčením hlavy do kbelíku s vodou. Navzdory skutečnosti, že Elladora objevila účinky žaberníku, říká se, že Beaumont Marjoribanks objevil existenci rostliny asi o století později. Tato chyba by byla opravena, kdyby došlo ke změně data nebo pokud by Ketteridge žila ve stejném čase nebo po Majoribanku, protože Majoribanks objevil pouze existenci této rostliny, nikoliv jeho magické účinky. Ačkoliv Ketteridge skutečně dosáhla velkého úspěchu, o její kariéře nejsou známy žádné další informace. Není tedy známo, zda pravidelně studovala rostliny jako bylinkářka, nebo zda šlo pouze o náhodnou náhodu.
Robustný kořen
Robustní kořen je kouzelná rostlina připomínající zelenou cibuli a slouží například k odvrácení některých dočasných zaklínadel. Je známý odvar z robustního kořene. Jmenuje se robustní inflúze a chutná jako cibule.
Samotná rostlina má barvu dozelena, konečný odvar má fialovou barvu. Má také vysoce nepříjemnou chuť. Používá se i do protijedů, například do protijedu na nápoj lásky. V minulosti, dokud tato rostlina nebyla známa do detailů, sis ní děti z kouzelnických rodin zvykli házet - brali to jako formu jakési zábavy venku. Cílem hry bylo trefit soupeře do obličeje, aby ucítil smrdutý pachuť této rostliny a vzdal se celého "boje".
Figraldýn (Smrk temný)
Tento zvláštní strom roste pouze v Zapovězeném lese u Bradavického hradu. Možná by se ani za kouzelnický nepokládal, kdyby se nenacházel tam a jenom tam. Jehličí z něj nepadá, většina kouzelných tvorů se v zimní sezóně snaží na strom dostat jen proto, aby ho jedli. Zejména tedy býložravci, přestože pro ně jehličí není nejprospěšnější jídlo, tvory se jim zadusit.
Ministerstvo kouzel nadále vyšetřuje původ těchto stromů. Předpokládá se, že tvory zabíjí jed v jehličí a důvod smrti nebylo zadušení. V minulém desetiletí bylinkáři na ministerstvu rozebrali tělo kentaura a našli tam zvláštní druh bakterií čili drobných živočichů, které dosud nikdy nikde neviděli a je dost pravděpodobné, že se rozmnožuje v jejich trávicím systému a zevnitř zabíjí kořist.
Žabník / Úhorník liečivý/ Fluxweed
Magická rostlina, která pokud je sklizena během úplňku, používá se k přípravě mnoholičného lektvaru. Má magické léčivé vlastnosti a používá se při přípravě lektvarů v lidovém, ale i kouzelném léčitelství. Rostlina je celá zelená a květy mají fialovou a žlutou barvu.
Pokud rostlina není sbírána během úplňku, ztrácí své magické schopnosti a stává se obyčejnou mudlovskou bylinou. Měsíční světlo dodává sílu rostlině uvolnit ve svém těle magikvarkové sítě, které jsou aktivovány a vysílají silné vlny ve formě zápachu v okolo do pěti metrů. Čili pokud jdeme do lesa a chceme ji sbírat, docela snadno zjistíme, kde se nachází. Bylo zjištěno, že u drobných živočichů zaktivizovaná magikvarková síť způsobuje nepříznivé účinky ve formě rozpadu tkání.