Bylinkářství 2. a 3. ročník
Bylinkářství 2. a 3. ročník
Rulík zlomocný
Rulík zlomocný, jinak zvaný Atropa bella-donna, je statná až 180 centimetrů vysoká rostlina. Je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu. Říká se jí také například Beladona, bláznivá třešně, němnice, šalamounek, vlčí jahoda nebo oči krásné paní.
Vyskytuje se v celé Evropě, řidčeji i v některých částech Afriky. Má ráda okraje lesů, paseky a vlhké půdy. Jejím plodem je výrazná kulovitá bobule černé barvy, která má 14 až 18 milimetrů v průměru. V bobuli není žádná pecka, ale v její modrofialové šťávě se nachází množství semen. Na začátku chutná velmi sladce, ale později dostává odpornou kyselou příchuť.
Kvete od června do září. Celá rostlina je prudce jedovatá vzhledem k vysokému obsahu alkaloidů. Tyto alkaloidy působí na nervový systém tím, že utlumují srdeční činnost a způsobují zastavení dechu. Tato rostlina a její bobule však obsahují podivuhodnou látku, která se stala jedním z nejdůležitějších léků při horečce a bolesti hlavy. Dívky ve starověku a středověku vtíraly šťávu z rulíku do očí, aby je měly krásně veliké. Odtud také pochází druhové jméno rostliny (bella donna = krásná paní).
Mandragora (Pekřín)
Jedná se o zahradní vytrvalou rostlinu, která se pěstuje převážně v květináčích a dožívá se klidně i padesát let. Je to jedovatá středomořská rostlina , ale i přesto je její kořen po dozrání využíván do lektvarů, které pomáhají při odkletí mnoha druhů. Není ale vzácná jenom proto. Řadí se mezi rostliny “vřískací”, neboť po jejím vytáhnutí z hlíny řve dokonce tak hlasitě, že to nejenže namístě probodá ušní bubínky, dokáže dokonce nechráněného člověka před tímto vřískotem zabít. Na ochranu a práci s Mandragorou se používají speciální, začarovaná sluchátka, no i přes ně tenhle vřes řádně slyšet. Vzhled rostliny nad povrchem se skládá pouze z obyčejných, oválných, ale velkých listů.
Plodem této rostliny jsou oranžové bobule, které mají výrazné aroma, uvnitř schovávají malá semínka. Třetí, nejdůležitější částí této rostliny je kořen, který dosahuje hloubky až jeden metr. Je pro tuto rostlinu charakteristickým znakem, protože je silný, s dužinou a vidlicově rozvětvený. Tyto kořeny působí hlavně jako halucinogeny, sedativa a hypnotika. V dnešní době se někdy používají lektvary, ve kterých jsou jednou z hlavních přísad Mandragoří listy. Například na cukrovku a snížení vysokého tlaku. Centrem jejího výskytu je Řecko a Itálie, ale najdeme ji také na blízkém východě, v oblastech s kamenitými půdami.
Figraldýn (Smrk temný)
Tento zvláštní strom roste pouze v Zapovězeném lese u Bradavického hradu. Možná by se ani za kouzelnický nepokládal, kdyby se nenacházel tam a jenom tam. Jehličí z něj nepadá, většina kouzelných tvorů se v zimní sezóně snaží na strom dostat jen proto, aby ho jedli. Zejména tedy býložravci, přestože pro ně jehličí není nejprospěšnější jídlo, tvory se jim zadusit.
Ministerstvo kouzel nadále vyšetřuje původ těchto stromů. Předpokládá se, že tvory zabíjí jed v jehličí a důvod smrti nebylo zadušení. V minulém desetiletí bylinkáři na ministerstvu rozebrali tělo kentaura a našli tam zvláštní druh bakterií čili drobných živočichů, které dosud nikdy nikde neviděli a je dost pravděpodobné, že se rozmnožuje v jejich trávicím systému a zevnitř zabíjí kořist.
Pelyněk pravý
Pelyněk pravý roste volně na lukách a má velmi typickou hořkou, pro mnohé až nechutnou chuť. Je známou a respektovanou bylinou už několik tisíc let, zmínky o něm najdeme dokonce i v bibli.
V lékařství a domácnosti nacházel celou řadu uplatnění. Používal se například na vyhánění střevních parazitů, tak si v angličtině vysloužil jméno "wormwood" worm - červ, wood - dřevo, byl též důležitým lékem například v době morových epidemií a úplavice, a to kvůli svým antiseptickým účinkům. Neméně důležitou roli hrál také jako lék na trávicí potíže.
Pro nás nejvýznamnějším přínosem je velice efektivní působení pelyňku na trávení. Látky obsažené v této bylině mají téměř okamžitý povzbuzující účinek v případě nedostačující činnosti žaludku, žlučníku a jater, výrazně stimulují produkci žaludečních šťáv a žluči.
Pelyňkový čaj odstraňuje pocit plnosti, nadýmání, pálení žáhy, pomůže i při otravách jídlem, pocitech žaludeční nevolnosti a podobně, a to většinou do několika minut po požití. Máte-li problémy s trávením tučných a těžkých jídel, pelyněk je pro vás tím pravým přítelem, dokáže nahradit i mnohé syntetické preparáty, určené na stimulaci trávení a podporu činnosti žlučníku. Málokterá bylina má v této oblasti tak efektivní a rychlé působení.
Používaná část: kvetoucí nať
Sběr, sušení, uskladnění: Sbírá se kvetoucí, vrchní zdřevnatělá nať v délce 25 až 35 cm v červnu až srpnu za suchého dne v poledne. Váže se do svazků a suší ve stínu. Svazek je ale možné dosušit na slunci. Umělá teplota při sušení by neměla přesáhnout 40 °C. Uskladňujeme ve vzduchotěsných nádobách na tmavém místě.
Někdy se sbírají jen květní úbory nebo zelené listy z mladých lodyh. Květní i listová droga má tytéž vlastnosti jako nať.
Pelyněk černobýl
Říká se mu také jen Černobýl. Jelikož jsou s Pelyňkem pravým velmi příbuzné rostliny, tak mají v mnoha ohledech stejné vlastnosti. Pelyněk černobýl je ale výrazně hojnější, no na druhou stranu je slabší. U Černobýlu je slabší i léčivá látka, ale i jedovaté účinky. Proto je černobýl lepší na dlouhodobější užívání a pelyněk pravý pro akutní případy.
Má velké uplatnění ale i pro čaroděje. Používá se na přípravu lektvaru jménem “Doušek živé smrti”, ale není to jediné jeho použití. Již od starověku se výluhu z pelyňku používá jako podporující látky k věštění, což ovšem používají jen profesionální věštci.
Také je dobré používat pelyňkový výluh na čištění magických předmětů, je to jedna z nejlepších věcí na čištění hůlek, naopak není vhodný na čištění křišťálové koule, neboť není bezbarvý a akorát by průhledný křišťál zamazal.
Sacharissa Tugwood
Sacharissa Tugwood (1874–1966) byla slavná lektvarologička a první čarodějka, která používala lektvary krásy, sama jejich vyvinula dost.
Její společnost, Společnost Tugwood, také objevila vlastnosti léčivého hnisu buberózy, což je přírodní látka extrahována ze stejnojmenné rostliny. Z toho se dá odvodit, že Sacharissa měla rozsáhlé znalosti o magických rostlinách a jejich využití, a v této oblasti měla velké úspěchy.
Yzop
Tato rostlinka sice neroste u nás ve volně přírodě, nebo jen minimálně, je ale u nás pěstována. Připomíná kopřivu či hluchavku, avšak její použití je mnohem větší a je silnější. Je známa především z klášterních zahrad a také včelařům.
Jeho největší využití je při léčení dýchacích cest a s tím spjatých problémů. Yzop se užívá zejména při léčbě průdušek, nejčastěji je používán při léčbě zahlenění a kašle, ale je natolik silný, že pomáhá i mírnit astma a dostatečně působí i antibioticky na léčbu zánětů průdušek a průdušnice. Je to i výborné kloktadlo při bolestech v krku, kdy hojí i utišuje hrdlo, desinfekčně až antibioticky a podobně působí i na močové ústrojí, kdy hlavně léčí záněty a nastydlý močový měchýř. Mimo jiné proto ho hojně užívaly jeptišky.
Příznivě působí i v oblasti trávicího traktu, účinný je při zánětech, dyspeptických potížích spojených s nadýmáním či chronickém střevním kataru. Působí jako mírné tonikum, stimuluje organismus, čehož lze výhodně využít zejména při léčbě starších osob. Také je často Yzop označován jako antiagatikum, čili lék proti stárnutí. Není asi náhodou, že nejvíce let se v Evropě dožívají lidé ze středomoří, kde je Yzop pevnou součástí jídelníčku, jako koření. V kuchyni se ale také přidává do masitých pokrmů, paštik, nádivek, ke grilovaným masům, ke skopovému a k rybám. Je nepostradatelný v bylinných likérech.
Zevní použití již není tak široké ani známé. Jde především o obklady namočené v yzopovém výluhu, které se dávají na podlitiny a pohmožděniny.
Yzop je krásná medonosná bylina užitečná i na zahrádce, neboť odpuzuje běláska, proto ji vysazují lidé v blízkosti záhonů se zelím nebo kapustou. Odpradávna je yzop také velmi ceněnou medonosnou rostlinou. V potravinářském průmyslu slouží při výrobě různých směsí koření, žaludečních likérů. Popřípadě ho lze využít v parfumerii do kosmetických přípravků
Ovšem tato bylinka má své problémy a není jich úplně nejméně.
Problémy:
Je obtížné určit čas sběru. Nesmí ho používat těhotné a kojící ženy. Často ho není úplně snadné sehnat. V době, kdy ještě roste je citlivý na teplo.