Vítejte v kabinetu Amy Petersnové

Jak jsem si vyrobila svůj  Nálev

   Ležela jsem v posteli a přemýšlela jsem nad úkolem do lektvarů. Pořád jsem na nic nemohla přijít, tak jsem se rozhodla zajít pro pomoc do knihovny. Vyšla jsem z ložnice a vydala jsem se na cestu. Po asi pěti minutách jsem stanula před knihovnou.

   Vešla jsem dovnitř a ke své velké úlevě jsem zjistila, že tam je skoro prázdno. Došla jsem k řadě týkající se Lektvarů a začla jsem ji zevrubně prohlížet. Pozorně jsem četla jeden nadpis za druhým, když jsem našla název.

   Tato kniha mne velmi zaujala, tak jsem si ji pučila, a šla jsem rovnou do školní laboratoře. Došla jsem tam velmi rychle a nebyla tam ani noha. Tak jsem si vybrala volné místo a začala hledat copak si vyzkouším. Zastavila jsem se v kapitole z Nálevy a začala jsem si číst názvy.

   A v tom to tam bylo,NÁLEV CHVILKOVÉHO ŠTĚSTÍ.

   Rozsvítili se mi oči nadšením  půjčila jsem si pár věcí  v laboratoři a začala jsem svůj pokus o nálev chvilkového štěstí.

   Nejdřív jsem připravila oheň na který jsem položila kotlík. Vzala jsem si odměrku a došla jsem si pro vodu, nabrala jsem plnou odměrku a nalila jsem ji do kotlíku. Pak jsem podle návodu musela počkat až se voda začne vařit. Naštěstí jsem čekala jen 25 minut.

   Během té doby jsem si nakrájela houbičku chechtavku na drobno a dala k ostatním surovinám vedle kotlíku. Když se voda dala do varu, tak jsem tam začala dávat přísady. Jako prví jsem tak dala 3 květy klíčníka okatého za ním následovali, 2 kapky rosy z muchomůrky, další na řadě bylo oko z ropuchy a nakonec jsem dala na drobno nakrájenou houbičku chechtavku.

   Když se to přivedlo k opravdovému mocnému varu sundala jsem to dle návodu z ohně z pomocí rukavic, abych se nespálila. Pak jsem to nechala deset minut odstat, mezitím jsem si nachystala jiný hrnec.Tam jsem napnula plátěný hadřík a přes něj jsem to vše slila, nakonec jsem to zkusila ještě trochu protlačit.

   Vzniklý nálev jsem odlila do fiólek a dala si do batohu. Když jsem po sobě uklidila a sbalila si věci vydala jsem se zpět do kolejní místnosti. Sedla jsem si na postel a zamyslela jsem se pak nevím co mne popadlo, ale jednu fiólku jsem vypila. řehtala jsem se jak pominutá deset minut, brečela jsem od smíchu bylo to úžasné. Zbilo mi ještě 9 fiólek co s nimi udělám to si nechám pro sebe.