Jdi na obsah Jdi na menu
 


Háďata 1

28. 1. 2012

  

   Začal můj druhý rok v Bradavicích jako profesorky. Ještě ten samý večer po Slavnosti začátku školního roku si mě zavolal ředitel školy, jestli bych se nepostarala o Zmijozelskou kolej jako kolejní ředitelka.
   Dívala jsem se na něj, s odpuštěním, jak čerstvě vyoraná myš. Nikdy jsem se o žádnou kolej nestarala, nevěděla jsem vůbec, co to všechno bude obnášet. Ale věděla jsem okamžitě, že pan ředitel potřebuje pomoct, tak jsem tento post přijala.
   V dalších několika dnech jsem byla vyděšená k smrti. Byla jsem náhle hozena do vody a musela jsem plavat a snažit se neutopit. Uvědomovala jsem si, že Zmijozelská kolej byla v dřívějších letech nejkomplikovanější kolej na škole. A každou chvíli s nimi byly nějaké problémy. A já jsem je teď měla převychovat a snažit se být jim tou nejlepší druhou mámou, kterou budou mít.
   Hodně těžkej úkol. Přesvědčila jsem se o tom hned třetí den, kdy jsem háďata pozvala do kolejní místnosti na první setkání. Všechno chvilku klapalo dobře a najednou někdo přiběhl do kolejky, že prý jedna hadí slečna škrtí ostatní studenty strunami od houslí.
   Omluvila jsem se a přímo vlítla na Astronomickou věž. Všechny háďata jsem okamžitě poslala zpět do kolejní místnosti a tam jsem si hadí slečnu pěkně podala.
   Když jsem si později zjišťovala další informace, zjistila jsem, že než jsem se já vrátila z věže, milá háďátka dala hadí slečně takový kartáč, že si to nedala za rámeček. V tu chvíli jsem na svoje háďata byla tak pyšná.
   Bohužel těch větších či menších problémů bylo víc než dost a my ztratili kvůli tomu spoustu bodů.
   Těch setkání v kolejce jsme měli už několik. Hned na začátku jsme společně vybrali kandidáty na prefekty, pomalu se snažíme dát dohromady Famfrpálové družstvo a kolejní web.
   Zadala jsem už i dvě kolejní soutěže. O přezdívku pro kolejní ředitelku a o Hymnu Zmijozelu.
   Uvidím, jak všechno bude pokračovat dál a jestli dokážeme zvýšit bodové skóre a pokusíme se zvítězit a získat školní pohár.